Petrův dopis Filipovi

(132/10)-(132/11) Petrův dopis, který poslal Filipovi.
(132/12)-(132/15) "Petr, apoštol Ježíše Krista, Filipovi, našemu milovanému bratru a našemu spolu-apoštolu a bratrům, kteří jsou s tebou. Buď pozdraven.
(132/16)-(132/19) Chci, abys věděl, náš bratře, že jsme přijali přikázání od našeho pána a spasitele celého světa -
(132/19)-(133/1) shromáždit se, abychom učili a kázali ve spáse, zaslíbené nám naším pánem, Ježíšem Kristem
(133/1)-(133/3) - ty ses však od nás odděloval a neoblíbil sis naše společné shromažďování -
(133/4)-(133/5) a poznali, jak se uspořádat pro zvěstování evangelia.
(133/6)-(133/8) Pokud tedy ???, náš bratře, abys přišel podle přikázání našeho boha, Ježíše."
(133/8)-(133/11) Když Filip toto obdržel a přečetl, radostně přišel k Petrovi a veselil se.
(133/12)-(133/15) Tehdy Petr shromáždil ostatní a vystoupili na horu nazývanou 'Olivová' -
(133/15)-(133/17) místo, kde se shromažďovali s blaženým Kristem, když byl v těle.
(133/17)-(133/21) Když se apoštolové sešli a padli na svá kolena, takto se modlili a říkali:
(133/21)-(133/26) "Otče, otče, otče světla, který máš 'neporušitelnosti' (neporušené mocnosti)¹, slyš nás, tak jako ??? ve tvém svatém synu, Ježíši Kristu."
(133/26)-(134/1) - neboť on se nám stal světlem v temnotě - "Ano, slyš nás!"
(134/2)-(134/3) A znovu se vrátili (?), modlili se a říkali:
(134/3)-(134/6) "Synu života, synu nesmrtelnosti, který přebýváš ve světle,
(134/6)-(134/7) synu, Kriste nesmrtelnosti, náš spasiteli!
(134/8)-(134/9) Dej nám moc, protože nás obkličují¹, aby nás zabili."
(134/9)-(134/13) Tehdy se zjevilo velké světlo, takže hora svítila od toho vidění , které se zjevilo.
(134/13)-(134/14) A vykřikl k nim hlas, který říkal:
(134/15)-(134/16) - naslouchejte mým slovům, abych k vám mohl promluvit¹ -
(134/16)-(134/18) "Proč mne hledáte¹? Já jsem Ježíš Kristus, jsoucí s vámi navěky."
(134/18)-(134/20) V tu chvíli se apoštolové poklonili a říkali:
(134/20)-(134/23) "Pane, chceme se dozvědět o nedostatku aionů a tvém Pleromatu."
(134/23)-(134/24) a: "Jak jsme ovládáni na tomto místě přebývání?"
(134/25)-(134/26) a: "Jak jsme přišli na toto místo?" a: "Jakým způsobem odejdeme?"
(134/26)-(135/1) a: "Jak to, že máme moc odvahy (?) ?"
(135/2) a: "Proč s námi mocnosti bojují?"
(135/3)-(135/4) V tu chvíli k nim ze světla přišel hlas a říkal:
(135/4)-(135/6) "Vy sami dosvědčujete, že jsem vám toto vše řekl.
(135/7)-(135/8) Ale kvůli vaší nevíře musím mluvit znovu.
(135/8)-(135/10) [Tak tedy] o nedostatku aionů: To je [onen] nedostatek.
(135/10)-(135/14) ??? náležející neposlušnosti a nerozvážnosti matky, která zjevila [skutek] proti příkazu velikosti otce.
(135/14)-(135/17) Chtěla dát povstat aionům - a (?) promluvila a Authades se zjevil.
(135/17)-(135/21) Opustila část¹ - a Authades se jí zmocnil a nastal nedostatek². To je nedostatek aionů.
(135/21)-(135/24) Authades část získal, vysadil¹ ji a ustanovil nad ní moci a mocnosti
(135/25)-(135/28) a uzavřel ji do smrtelných aionů. Všechny mocnosti světa se zaradovaly, že byly zrozeny.
(135/28)-(136/3) Ony však neznají prajsoucího ???, neboť jsou mu cizí -
(136/3)-(136/5) ale [znají] toho, kterému daly moc a uctily jej, když mu vzdaly chválu.
(136/5)-(136/7) Authades se stal pyšným pro chválu mocností.
(136/7)-(136/11) Stal se závistivým a zachtělo se mu stvořit obraz namísto obrazu, tvar namísto tvaru.
(136/11)-(136/13) Uložil mocnostem[, které měl] ve své moci, aby stvořily smrtelná těla.
(136/13)-(136/15) A nastala z nepodobnosti, z nastalé podoby.
(136/16)-(136/18) Já jsem však kvůli Pleromatu - a byl jsem poslán do těla kvůli odpadlému potomstvu
(136/19)-(136/20) a sestoupil jsem do jejich smrtelného stvoření.
(136/20)-(136/22) Oni mne ale nepoznali, mysleli si o mě, že jsem smrtelný člověk.
(136/22)-(136/23) A promluvil jsem s tím, kdo je můj.
(136/23)-(136/25) On mne vyslechl, tak jako i vy, ti, kdo slyší dnes.
(136/26)-(136/28) A dal jsem mu moc, aby vešel v dědictví otčiny.
(136/28)-(137/2) A vzal jsem ... {naplnit} ... v jeho spáse.
(137/2)-(137/3) Protože nastal nedostatek,
(137/3)-(137/4) proto se stal Pleromatem.
(137/4)-(137/6) Proto vás utlačují, že jste moji.
(137/6)-(137/9) Pokud ze sebe svléknete to, co je porušitelné, stanete se světly uprostřed smrtelných lidí.
(137/10)-(137/13) To [znamená], že budete bojovat proti mocnostem. Ony nemají odpočinutí tak, jako vy, protože nechtějí, abyste byli spaseni."
(137/13)-(137/17) Pak apoštolové znovu pozdravili a řekli: "Pane, pouč nás, jak máme bojovat s archóny - protože oni jsou nad námi."
(137/17)-(137/21) Tu k nim vykřikl hlas od toho, který se zjevoval a říkal: "Takto s nimi budete bojovat -
(137/21)-(137/23) protože archóni bojují s člověkem vnitřním, vy tedy budete bojovat takto:
(137/23)-(137/25) Shromážděte se a učte ve světě tuto spásu (? v zaslíbení ?).
(137/25)-(137/27) A přepásejte se mocí mého otce
(137/27)-(137/29) a odhalte svou modlitbu - a otec vám pomůže.
(137/29)-(138/1) Tak, jak vám pomohl, když poslal ???.
(138/2)-(138/3) jak jsem vám předtím řekl, když jsem byl v těle."
(138/3)-(138/5) Pak nastal blesk a hrom z nebe.
(138/5)-(138/7) A ten, který se jim zjevil, byl vzat z toho místa do nebe.
(138/7)-(138/10) Pak apoštolové poděkovali pánu vším požehnáním a vrátili se do Jeruzaléma.
(138/10)-(138/13) Zatímco sestupovali, po cestě společně rozmlouvali o nastalém světle.
(138/13)-(138/15) A vznikla rozmluva o pánu, ve které se říkalo:
(138/15)-(138/16) "Pokud sám náš pán trpěl, kolik my [máme trpět]?"
(138/17)-(138/18) Petr odpověděl a řekl:
(138/18)-(138/20) "Snesl utrpení kvůli nám - a i my musíme trpět kvůli naší malosti."
(138/21)-(138/22) Tu nastal hlas [mluvící] k nim a řekl:
(138/22)-(138/24) "Mnohokrát jsem vám řekl, že je nutné abyste trpěli.
(138/24)-(138/27) Je nutné, abyste byli vzati do synagog a [před] vládce a tak trpěli.
(138/27)-(139/1) Ten, kdo netrpí, ani ...
(139/2)-(139/3) ... {otec}
(139/4)-(139/5) ... aby ... ."
(139/5)-(139/7) Apoštolové se velmi zaradovali a vystoupili do Jeruzaléma.
(139/7)-(139/9) A vstoupili do chrámu a vydali učení ve jménu pána Ježíše Krista
(139/9)-(139/10) - a uzdravili množství [lidí].
(139/10)-(139/13) Petr otevřel svá ústa a řekl svým učedníkům: "Opravdu, náš pánJežíš nám všechny věci naznačil, když byl v těle.
(139/13)-(139/15) Neboť on vystoupil vzhůru - bratři moji, naslouchejte mému hlasu." A naplnil se duchem svatým.
(139/16)-(139/17) Mluvil takto: "Naše světlo, Ježíš, sestoupil a byl pověšen.
(139/17)-(139/19) A nesl trnovou korunu a oblékl si purpurový plášť.
(139/19)-(139/21) A byl pověšen na dřevě a byl pohřben v hrobě.
(139/21)-(139/23) A vzkřísil se z mrtvých. Bratři moji, Ježíš je cizí tomuto utrpení.
(139/23)-(139/24) Ale my jsme ti, kdo snesli utrpení přestoupením matky.
(139/25)-(139/26) A proto učinil každou věc podle podoby v nás.
(139/26)-(139/29) Neboť pán Ježíš, syn slávy nezměrného otce, tento je původcem¹ našeho života.
(139/29)-(140/1) Bratři moji, nenaslouchejme tedy těmto bezzákonným a choďme v ...
(140/2)-(140/3) ... ." ???
(140/3)-(140/7) ... a řekl: "Náš pane, Ježíši Kriste, původče tohoto odpočinku, dej nám ducha porozumění, abychom i my činili mocné [skutky]."
(140/7)-(140/10) Tu Petr a ostatní apoštolové spatřili ... a byli naplněni duchem svatým.
(140/10)-(140/13) A každý z nich uzdravoval - a byli odděleni ke zvěstování pána Ježíše.
(140/13)-(140/15) A společně se shromáždili a pozdravili se a řekli: "Amen."
(140/15)-(140/19) Tehdy se zjevil Ježíš a řekl jim: "Pokoj vám všem - a každému, kdo věří v mé jméno.
(140/19)-(140/21) Musíte tedy odejít, aby vám nastala radost, milost a moc."
(140/21)-(140/23) Nebuďte tedy slabé mysli, hle, jsem s vámi věčně!"
(140/23)-(140/26) Pak se apoštolové rozdělili na čtyři slova (?), kvůli zvěstování.
(140/26)-(140/27) A odešli v Ježíšově moci. V míru.