(1/1)-(1/4) Učení Spasitele a odhalení tajemství a [věcí] skrytých v mlčení - a to, co ukázal Janovi, svému žáku.
(1/5)-
(1/8) Stalo se jednou, když šel Jan, bratr Jakubův - kteří jsou synové Zebedeovi - [a] přišel k chrámu,
(1/8)-
(1/10) přistoupil k němu farizeus jménem Arimanios a řekl mu:
(1/10)-
(1/11) "Kde je tvůj učitel, jehož následovníkem ses stal?"
(1/11)-
(1/12) A řekl mu: "Odešel na místo, ze kterého vyšel."
(1/12)-
(1/17) Ten farizeus mu řekl: "Ten Nazarejský vás svedl bludem, zaplnil vaše uši lžemi a ucpal vaše mysli. Odvrátil vás od tradic našich otců."
(1/17)-
(1/20) Když jsem toto slyšel, já, Jan, vrátil jsem se z chrámu na opuštěné místo a velmi jsem se v mysli trápil.
(1/20)-
(1/23) A říkal jsem [si] (přemýšlel o tom), jak bylo poslouženo
1 (?) spasiteli - a: "Proč byl poslán do světa od svého otce?"
(1/23)-(1/25) a: "Kdo je jeho otec, který jej poslal?" a: "Jakého druhu je onen aion, do kterého odejdeme?"
(1/26)-(1/29) Neboť co o něm řekl? Neřekl, že onen aion do kterého odejdeme přijal typ nezničitelného aionu a nepoučil nás o něm jakého typu je.
(1/30)-(1/34) V tu chvíli, kdy jsem o těchto [věcech] přemýšlel, hle, otevřela se nebesa a všechno stvoření pod nebem bylo světlem a svět se pohnul.
(2/1)-(2/2) Dostal jsem strach. A hle, spatřil jsem v tom světle mladíka, který se ke mě postavil.
(2/3)-(2/5) Když jsem jej spatřil, byl jako mocný
1 - a měnil svou podobu a byl jako otrok. Nebyli přede mnou množstvím.
(2/6)-
(2/7) A byla tam podoba, jsa mnohotvará v tom světle.
(2/7)-
(2/9) A ty podoby se vzájemně zjevovaly a ta podoba byla trojtvará.
(2/9)-
(2/12) Řekl mi: "Jane, Jane, proč jsi na pochybách a proč máš strach? Jsi snad cizinec této podobě?" což znamená: 'Nebuď malomyslný.'
(2/12)-
(2/15) "Já jsem s vámi neustále. Já jsem Otec. Já jsem Matka. Já jsem Syn.
(2/15) Já jsem neposkvrněný a nedotčený
1.
(2/16)-
(2/19) Nyní jsem ti přišel ukázat to co je, to co bylo a to co má nastat - abys poznal [věci] nezjevné i zjevné -
(2/19)-
(2/20) a ukázat ti nepohnutelný rod Dokonalého Člověka.
(2/20)-
(2/22) Nyní tedy zvedni svou tvář, abys přijal [věci] které ti dnes ukážu
(2/22)-
(2/25) a vyprávěl je svým spolu-duchům, těm kteří jsou z nepohnutelného rodu Dokonalého Člověka."
(2/25)-
(2/26) A já jsem se na něj (rod) zeptal, abych jej poznal - a řekl mi:
(2/26)-(2/27) "Monáda je monarchie, která nemá nikoho nad sebou.
(2/28)-
(2/32) Ten, který je bohem a otcem všeho, je ten neviditelný, který je nade vším - jsa neporušitelností, která je čistým světlem, které nikdo nemůže okem postřehnout.
(2/32)-
(2/35) On je neviditelný duch, nemá se o něm přemýšlet jako o bozích nebo něčem co je tohoto druhu.
(2/35)-
(3/1) Neboť on je více než bůh, není nikdo nad ním. Není nikdo, kdo mu panuje.
(3/1)-
(3/4) Není [obsažen] v ničem, vůči čemu by byl menší, zatímco vše je v něm samém.
(3/4)-
(3/5) On je věčný, neboť nic nepotřebuje.
(3/5)-
(3/8) On je zcela dokonalý. Nepřišel o nic, aby tím byl zcelen - ale neustále je zcela dokonalý ve světle.
(3/8)-(3/9) Je neohraničený
1, neboť není nikdo před ním, kdo by jej ohraničil.
(3/10)-
(3/11) Je neprozkoumatelný, neboť není nikdo před ním, kdo by jej prozkoumal.
(3/11)-
(3/13) Je nezměřitelný
1, neboť nikdo nebyl před ním aby jej změřil
2.
(3/13)-
(3/15) Je nespatřený
1, neboť jej nikdo nespatřil. Je věčný, věčně jsoucí.
(3/15)-
(3/16) Je nevyslovitelný, neboť jej nikdo není schopen postřehnout, aby jej vypověděl.
(3/16)-
(3/18) Je nepojmenovaný
1, neboť není nikdo před ním, kdo by jej pojmenoval.
(3/18)-
(3/21) Je nezměřitelné světlo, čisté, svaté, neposkvrněné
1. Je nevyslovitelný, dokonalý v neporušitelnosti.
(3/21)-
(3/23) Ne v dokonalosti, ne v blaženosti, ne v božství - ale je mnohem vzácnější.
(3/23)-(3/24) Není ani tělesný, ani netělesný.
(3/25)-(3/26) Není ani malý, ani velký. Není možno říci jakého je množství nebo druhu.
(3/27)-
(3/29) Nikdo není schopen jej myslet, [on] není nic z toho co existuje - ale je mnohem vzácnější.
(3/29)-
(3/30) Ne jakoby lepší ?-> [než existující], ale [to existující] náleží tomu, jenž náleží sám sobě <-? - zatímco se nepodílí na aionech ani času.
(3/30)-
(3/34) Ten, kdo má účast na aionu, ten
1, jenž se stal prvním
2, aby jej připravil, nebyl oddělen
3 v čase - neboť [čas] (?) [pochází] (?) od někoho jiného, ničeho nepřijímající
4.
(3/34)-
(3/35) Neboť to, co je přijímáno, je [přijímáno] na půjčku
1 -
(3/35)-(3/36) nemá nedostatek ten, kdo je před ním, aby od něj přijal.
(3/37)-
(4/1) On hledí sám na sebe ve svém světle.
(4/1)-
(4/3) Je dokonalost, velikost, je neposkvrněný, nezměrný rozum.
(4/3)-
(4/6) Je aion dávající aion. Je život dávající život. Je blaženost dávající blaženost. Je poznání dávající poznání.
(4/6)-(4/7) Je dobro dávající dobro. Je milosrdenství dávající milosrdenství a spásu.
(4/8)-
(4/10) Je milost dávající milost. Ne ve smyslu že ji vlastní, ale že dává nezměrné nezachytitelné světlo.
(4/10)-
(4/13) Jak s tebou o něm mluvim (mám mluvit)? Vždyť jeho aion je nezničitelný, tichý, jsoucí v mlčení, odpočívající, dřívější než vše.
(4/13)-
(4/15) On je hlava všech aionů - a on je ten, kdo jim dává upevnění ve své dobrotě.
(4/15)-
(4/18) My neznáme [věci] náležející nevyslovitelnému a nevíme o věcech nezměřitelného, kromě toho, který se z něj zjevil - jenž je Otec.
(4/18)-
(4/21) On je ten, kdo to řekl i nám, on je ten, kdo hledí sám na sebe ve svém světle, které se k němu navrací
1 -
(4/21)-
(4/23) které je tokem
1 vody života a dává [pít] všem aionům a ve všech podobách, hledící na svůj obraz.
(4/23)-
(4/26) Hledíci na něj v prameni toho světla ducha, radující se (?) ve svém 'vodním světle', jež je v čistém prameni toku 'světelné vody', který se k němu navrací
1.
(4/26)-
(4/29) A jeho myšlenka stvořila skutek a ukázala se ta, jenž se před ním zjevila ve vyzařování jeho světla.
(4/29)-
(4/31) Ta je první mocnost, která vznikla dřive než ony všechny -
(4/31)-
(4/32) která se zjevila z jeho mysli
1, jenž je Pronoia
2 všeho.
(4/32)-(4/35) Její světlo, které svítí v podobě jeho světla, dokonalá mocnost, která je obrazem neviditelného panenského dokonalého ducha.
(4/36) První z mocností, sláva Barbelo.
(4/36b)-
(5/2) Dokonalá sláva mezi aiony, sláva zjevení.
(5/2)-
(5/4) Vzdala slávu panenskému duchu - a chválí ho, neboť pro něj
1 se zjevila.
(5/4)-
(5/5) Toto je první mysl
1 jeho obrazu.
(5/5)-
(5/6) Stala se dělohou všeho, protože ona je dřívější než oni všichni.
(5/6)-
(5/9) Matko-Otec (fem), První Člověk, duch svatý. Tři muži, tři mocnosti, tři androgynní jména -
(5/9)-
(5/11) a věčný aion mezi neviditelnými a první vyjití.
(5/11)-
(5/14) Požádal neviditelného panenského ducha - který je Barbelo - aby jí byla dána Prognosis
1.
(5/14)-
(5/16) Duch se zahleděl, zahleděl se a zjevila se Prognosis a postavila se spolu s Pronoiou.
(5/16)-
(5/18) Ta pochází z mysli neviditelného panenského ducha,
(5/18)-
(5/20) vzdávájící slávu jemu a jeho dokonalé mocnosti Barbelo, neboť kvůli ní nastala.
(5/20)-
(5/21) A znovu požádala aby jí byla dána Neporušitelnost.
1.
(5/21)-
(5/24) A zahleděl se upřeně a zjevila se Neporušitelnost a postavila se spolu s Myslí a Prognosis.
(5/24)-
(5/26) Vzdala slávu Neviditelnému a Barbelo, kvůli které se se zjevili.
(5/26)-
(5/27) A Barbelo požádala aby jí byl dán Život věčný
1.
(5/27)-
(5/30) A zahleděl se neviditelný duch a z toho zahledění se zjevil Život věčný.
(5/30)-
(5/32) A postavili se a vzdali chválu neviditelnému duchu a Barbelo, kvůli které nastali.
(5/32)-(5/34) A znovu požádala, aby jí byla dána Pravda
1. A zahleděl se neviditelný duch a zjevila se Pravda.
(5/35)-
(6/2) A postavili se a vzdali slávu milému neviditelnému duchu a jeho Barbelo, kvůli které mastali.
(6/2)-(6/4) Toto je aionická pentáda otce, jenž je První Člověk
1, obraz neviditelného ducha.
(6/5)-
(6/8) To je Pronoia, která je Barbelo, Mysl s Prognosis, Neporušitelnost, Život věčný a Pravda.
(6/8)-
(6/10) Toto je aionická androgynní pentáda, jež je aionickou dekádou, což je otec.
(6/10)-
(6/12) A zahleděl se na Barbelo svým čistým světlem, kterě se navrací k neviditelnému duchu
1 a svou září.
(6/12)-
(6/15) A počala mu. Zplodil světelnou jiskru ze světla požehnané podoby, která však nebyla rovna jeho velikosti.
(6/15)-
(6/18) Toto byl [a je] jediný syn Matko-Otce (fem), jenž se zjevil - což je zrození jeho samého. Jediný syn otce, čisté světlo.
(6/18)-
(6/20) Neviditelný panenský duch se zaradoval nad nastalým světlem,
(6/20)-(6/22) které se jako první zjevilo z první mocnosti
1 jeho Pronoiy, jež je Barbelo.
(6/23)-
(6/25) A pomazal jej ze svého pomazání, takže se stal
1 dokonalým, jenž nepostádá žádného pomazání -
(6/25)-
(6/26) neboť jej pomazal pomazáním neviditelného ducha.
(6/26)-
(6/28) A postavil se před něj, zatímco jej poléval [pomazáním].
(6/28)-(6/30) V tu chvíli, kdy přijal [pomazání] od ducha, vzdal slávu duchu svatému a Pronoie učiněné dokonalou duchem.
(6/31)-
(6/33) Vzdal slávu duchu svatému a dokonalé Pronoie, kvůli které nastal.
(6/33)-
(7/1) A požádal, aby mu byl dán spolu-pracovník, jenž je Rozum. A zahleděl se. Když se neviditelný duch zahleděl, zjevil se Nus
1.
(7/1)-
(7/4) A postavil se spolu s Kristem, vzdávající slávu jemu a Barbelo. Tito jsou tedy všichni, kteří nastali v mlčení a mysli.
(7/4)-(7/8) Zachtělo se mu skrze slovo neviditelného ducha stvořit skutek a jeho přání se stalo skutkem a zjevil se spolu s rozumem a světlem, vzdávající mu slávu.
(7/9)-
(7/11) A slovo se stalo následovníkem vůle, protože kvůli slovu stvořil Kristus, samorozený bůh, vše.
(7/11)-
(7/15) Věčný život v jeho vůli a Nus s Prognosis se postavili a vzdali chválu neviditelnému duchu a Barbelo, neboť kvůli ní nastali.
(7/15)-
(7/18) A zcelil duch svatý samorozeného boha, svého syna, s Barbelo -
(7/18)-
(7/21) aby samorozený pomazaný
1 bůh stál naproti velkému a neviditelnému panenskému duchu, ten, který mu vzdal čest mocným hlasem.
(7/21)-(7/24) Zjevil se skrze pronoiu. A neviditelný panenský duch ustanovil samorozeného boha nade vším.
(7/25)-(7/26) A podřídil mu veškerou moc a Pravdu, která byla v něm,
(7/27)-
(7/29) aby znal vše. On, který je nazývaný jménem převyšujícím všechna jména.
(7/29)-
(7/30) Neboť toto jméno bude řečeno těm, kteří jsou ho hodni -
(7/30)-
(7/34) neboť [jsou] ze světla, jenž je Kristus a Neporušitelnost, skrze obdarování ducha čtyř světel, od samorozeného boha.
(7/34)-
(8/2) Zajistil (?), aby u něj stáli: Tři - Vůle, Ennoia
1 a Život.
(8/2)-
(8/4) Čtyři mocnosti - Moudrost, Charis
1, Aisthesis
2, Fronesis
3.
(8/4)-
(8/6) Charis je u aionu světla Armozel, který je první anděl.
(8/6)-
(8/8) U toho aionu jsou další tři aiony: Charis
1, Pravda, Morfe
2.
(8/8)-
(8/10) Druhé světlo [je] Oriel, to, které bylo určeno nad druhým aionem.
(8/10)-
(8/12) U něj jsou další tři aiony: Epinoia
1, Aisthesis
2, Upamatování.
(8/12)-
(8/14) Třetí světlo je Daveite, to, které bylo ustanoveno nad třetím aionem.
(8/14)-
(8/16) U něj jsou další tři aiony: Moudrost, Agape
1, Eidea
2.
(8/16)-
(8/18) A čtvrtý aion byl ustanoven nad čtvrtým světlem Eleleth.
(8/18)-
(8/20) U něj jsou tři jiné aiony: Dokonalost, Eirene
1, Sofia
2.
(8/20)-(8/21) Toto jsou čtyři světla, která stojí před samorozeným bohem.
(8/22)-
(8/25) Toto je dvanáct aionů, které stojí před synem velkého samorozeného Krista, skrze vůli a obdarování neviditelného ducha.
(8/25)-
(8/26) Je to dvanáct aionů patřících synu samorozeného.
(8/26)-
(8/28) A vše bylo upevněno ve vůli ducha svatého skrze samorozeného,
(8/28)-
(8/31) z Prognosis dokonalého Nus, skrze zjevení vůle neviditelného ducha
(8/31)-
(8/33) a vůle samorozeného Dokonalého Člověka, prvního zjevení a pravdy.
(8/33)-
(8/35) Toho, kterého panenský duch nazval 'Gera-Adaman'.
(8/35)-
(9/3) A ustanovil jej nad prvním aionem s velkým samorozeným Kristem u prvního světla Armozel.
(9/3)-
(9/5) A jeho mocnosti jsou s ním. A neviditelný mu dal nepřemožitelnou rozumovou moc.
(9/5)-
(9/7) A vyslovil a vzdal slávu a požehnal neviditelnému duchu, řka:
(9/7)-(9/8) "Kvůli tobě vše nastalo a vše se k tobě navrátí
1."
(9/9)-
(9/11) "Požehnám ti a vzdám slávu tobě a samorozenému i třem aionům - otci, matce, synu - dokonalé mocnosti."
(9/11)-
(9/14) A ustanovil svého syna Seta nad druhým aionem před druhým světlem Oriel.
(9/14)-(9/16) V třetím aionu bylo ustanoveno potomstvo Setovo, nad třetím světlem Daveite.
(9/17) Byly ustanoveny duše svatých.
(9/18)-
(9/20) Ve čtvrtém aionu byly ustanoveny duše nevědomé ohledně Pleromy.
(9/20)-
(9/22) A neučinili pokání ihned, ale prodleli - a potom učinili pokání.
(9/22)-
(9/23) Nastali u čtvrtého světla Eleleth.
(9/23)-(9/24) Toto jsou zrozenci vzdávající slávu neviditelnému duchu.
(9/25)-
(9/28) Sofia Epinoiy - která je aionem - usmyslila si v mysli ze sebe s uvážením
1 neviditelného ducha a Prognosis,
(9/28)-
(9/30) zachtělo se jí ze sebe zjevit podobu bez vůle ducha. Nesouhlasil.
(9/30)-(9/33) A bez svého spolu-dvojníka a bez jeho rady. A tak tvář jejího mužství nesvolila a ona nenalezla své sjednocení.
(9/34)-(9/35) Rozhodla se bez vůle ducha a poznání své jednoty a vynesla [podobu].
(10/1)-
(10/2) Kvůli nepřemožitelné síle která byla v ní se její mysl nestala nečinnou
(10/2)-(10/4) a zjevila se z ní věc nedokonalá a odlišná její podobě -
(10/5) neboť jej stvořila bez svého spolu-dvojníka
1.
(10/6)-
(10/7) A byl bez [jakékoli] podoby vůci podobě své matky, stal se jiného vzhledu.
(10/7)-
(10/9) Když pohlédla na své přání, stal se odlišným typem, drakem lví tváře.
(10/9)-
(10/11) Jeho oči byly jako svítící ohnivé blesky.
(10/11)-
(10/13) Odhodila jej pryč od sebe, pryč z těch míst, aby jej nikdo z nesmrtelných nespatřil -
(10/13)-
(10/15) neboť jej stvořila v nevědomosti. A obklopila jej oblakem světla.
(10/15)-(10/18) A umístila trůn uprostřed oblaku, aby jej nikdo nespatřil, kromě ducha svatého, jenž je nazýván 'Matka živých'.
(10/19)-
(10/21) Nazvala jeho jméno Jaldabaoth. Toto je první archón
1, ten který přijal velkou moc od své matky.
(10/21)-(10/23) A oddělil se od ní a přemístil z míst ve kterých byl zplozen.
(10/24)-
(10/26) Zesílil a stvořil si další aiony z plamene světelného ohně, toho který je nyní.
(10/26)-
(10/28) A setkal se se svým šílenstvím, které je v něm a zplodil si mocnosti.
(10/28)-
(10/30) Jméno prvního je Athoth, ten jenž je rody nazýván 'Žnec'.
(10/30)-
(10/31) Druhý je Harmas, což znamená 'oko závisti'
1.
(10/31)-
(10/32) Třetí je Kalila-Umbri.
(10/32) Čtvrtý je Iabel.
(10/33)-
(10/34) Pátý je Adonaiu, který je nazýván 'Sabaoth'.
(10/34)-
(10/36) Šestý je Kain, kterého lidský rod nazývá 'slunce'.
(10/36) Sedmý je Abel.
(10/36b)-
(10/37) Osmý je Abrisene.
(10/37) Devátý je Iobel.
(11/1) Desátý je Armupiel.
(11/1b)-
(11/2) Jedenáctý je Melchiradonin.
(11/2)-
(11/4) Dvanáctý je Belias, to je ten, který je nad hlubinou podsvětí.
(11/4)-
(11/7) A ustanovil si sedm králů -každého podle základu nebe- nad sedmým nebem a pět nad hlubinou podsvětí, aby kralovali.
(11/7)-
(11/8) A oddělil jim ze svého ohně.
(11/8)-
(11/10) Nedal
1 jim však z moci světla, kterou přijal od své matky.
(11/10) Neboť on je temnota nevědomosti.
(11/10b)-
(11/12) Světlo, když se smísilo s temnotou, zapříčinilo že temnota začala zářit.
(11/12)-
(11/15) Temnota, když se spojila se světlem, světlo zatemnila - a nebylo ani světlem ani temnotou, ale stalo se slabým
1.
(11/15)-
(11/16) Slabý
1 archón má tři jména:
(11/16)-
(11/18) První jméno je Jaldabaoth, druhé je Saklas, třetí je Samael.
(11/18)-
(11/19) Ten je bezbožný ve svém šílenství, které je v něm.
(11/19)-
(11/21) Neboť řekl: "Já jsem bůh a není jiný bůh mimo mne."
(11/21)-
(11/22) Je nevědomý o své síle, o místě ze kterého přišla.
(11/22)-
(11/23) A archoni si stvořili sedm mocí.
(11/23)-
(11/26) A mocnosti si stvořily šest andělů každému, dokud nebylo tři sta šedesát pět andělů. Toto jsou těla jmen.
(11/26)-
(11/27) První je Athoth, je ovčí tváře.
(11/27)-
(11/28) Druhý je Eloaiu, má tvář Tyfona.
(11/28)-
(11/29) Třetí je Astafaios, je tváře hyeny.
(11/29)-
(11/31) Čtvrtý je Iao, tváře draka se sedmi hlavami.
(11/31)-
(11/32) Pátý je Sabaoth, dračí tváře.
(11/32)-
(11/33) Šestý je Adonin, je tváře opičí.
(11/33)-
(11/34) Sedmý je Sabbede, má tvář ohně vydávajícího světlo.
(11/34)-
(11/35) Toto je sedmice Sabbatonu.
(11/35)-
(12/2) Jaldabaoth měl mnoho tváří, přebývající nad nimi všemi,
(12/2)-
(12/3) tak, aby nesl tvář před nimi všemi podle svého přání, jsa ve středu serafů.
(12/3)-
(12/5) Oddělil jim ze svého ohně.
(12/5)-
(12/8) Proto se stal nad nimi pánem, kvůli moci slávy světla jeho matky, která přešla na něj
1.
(12/8)-
(12/9) Proto nazval sám sebe 'bůh'.
(12/9)-
(12/13) Nestal se poslušným místa ze kterého vyšel a smísil sedm mocí v jeho mysli s mocnostmi které byly pod ním.
(12/13)-
(12/15) A zatímco to bylo vyslovováno, stalo se [to]: A postupně pojmenoval každou moc. Začal odshora.
(12/15)-(12/16) První je Pomazání, u prvního Athoth.
(12/17)-
(12/18) Druhá je Pronoia, u druhého Eloaio.
(12/18)-
(12/19) Třetí je Astafaio.
(12/19)-(12/20) Čtvrtá je Panství, u čtvrtého Iao.
(12/21)-
(12/22) Pátá je Království, u pátého Sa-n-baoth.
(12/22)-
(12/23) Šestá je Závist, u šestého Adonin.
(12/23)-
(12/25) Sedmá je Moudrost, u sedmého Sabbateon.
(12/25)-
(12/26) Tyto mají základ podle nebe aionu.
(12/26)-
(12/28) Tyto byly pojmenovány podle slávy těch náležejících nebi, aby mocnosti byly převráceny
1.
(12/28)-
(12/30) Jména která jim byla dána jejich prvoploditelem v nich mocně působí.
(12/30)-(12/32) Jména která jim byla dána podle slávy těch náležejících nebi jsou jim k převrácení
1 a neúčinnosti.
(12/33)-
(12/35) Takže mají dvě jména. Všechno uspořádal podle první nastalé podoby aionů,
(12/35)-
(13/2) tak, aby je uspořádal v neporušitelné podobě - ne že by neporušitelné spatřil -
(13/2)-
(13/5) ale moc která byla v něm, ta, kterou přijal od své matky, když v něm zplodila podobu uspořádání.
(13/5)-
(13/6) Hledící na stvoření které ho obklopuje
(13/6)-
(13/7) a množství andělů kteří ho obklopují, těch kteří nastali z něho,
(13/7)-
(13/9) jim řekl: "Já jsem bůh žárlivý, a není žádný jiný bůh kromě mne."
(13/9)-
(13/12) Toto když řekl, naznačil andělům k němu [obráceným], že je [ještě] jiný bůh.
(13/12)-
(13/13) Neboť kdyby nebyl nikdo jiný, kdo je ten na koho by žárlil?
(13/13)-
(13/16) Matka začala chodit tam a zpět. Poznala chybu v úbytku záření jejího světla a potemněla -
(13/16)-
(13/17) protože s ní nesouhlasil její spolu-dvojník.
(13/17)-
(13/18) Já jsem řekl: "Pane, co je 'přešla tam a zpět'?"
(13/18)-
(13/21) On se zasmál a řekl: "Nemysli si že tak jako řekl Mojžíš že 'nad vodami'.
(13/21)-
(13/23) Nikoli. Ale když spatřila špatnost, která nastala a přijetí, které přijal její syn,
(13/23)-
(13/25) učinila pokání a nastal u ní spánek z temnoty nevědomosti.
(13/25)-
(13/26) A pohybem se začala stydět. Ten pohyb je 'chůze tam a zpět'."
(13/26)-
(13/28) "Authades tedy přijal od své matky moc.
(13/28)-
(13/30) Protože byl nevědomý, myslel si že není nikdo jiný kromě jeho matky.
(13/30)-
(13/32) Hledící na množství andělů, ty které stvořil, povýšil se nad ně.
(13/32)-
(13/34) Matka, když poznala o oděvu temnoty že nenastal v dokonalosti,
(13/34)-
(13/36) poznala, že její spolu-dvojník jí nedal souhlas.
(13/36)-
(14/2) Učinila pokání ve velkém pláči a prosba jejího pokání byla vyslyšena.
(14/2)-
(14/5) A veškerá Pleroma na ni vnesla požehnání neviditelného panenského ducha
1.
(14/5)-(14/6) Duch svatý na ni vylil z celé jejich Pleromy.
(14/7)-
(14/9) Neboť k ní nepřišel její spolu-dvojník, ale sestoupil k ní z Pleromy, aby odstranil její chybu
1.
(14/9)-
(14/11) A nebyla přenesena do svého vlastního aionu,
(14/11)-
(14/13) ale nad svého syna, aby byla v devátém [nebi] dokud neodstraní svou chybu.
(14/13)-
(14/14) A z nebe vznešeného aionu vyšel hlas:
(14/14)-
(14/15) "Je Člověk a Syn člověka."
(14/15)-
(14/18) Uslyšel [jej] Protarchon Jaldabaoth a myslel si, že ten hlas nastal od jeho matky -
(14/18)-(14/19) a nepoznal odkud vyšel. A svatý Matko-Otec je poučil
1(14/20)-
(14/22) a úplná dokonalá Pronoia, obraz Neviditelného, jenž je otec všeho.
(14/22)-
(14/24) Ten, v němž je vše, první člověk - neboť je typu mužství.
(14/24)-
(14/26) Zjevil svou podobu a celý aion Protarchona se zachvěl a základy podsvětí se pohnuly.
(14/26)-
(14/30) A z vod, těch, které jsou nad hmotou
1, se spodní část rozzářila od zjevu jejího obrazu, který zjevila.
(14/30)-
(14/33) A když všechny mocnosti i Protarchon užasli, pohlédli na celou rozzářenou dolní část.
(14/33)-(14/34) A skrze to světlo pohlédly na způsob toho obrazu ve vodě.
(15/1)-
(15/2) A řekl mocnostem, které byly k němu [obrácené]:
(15/2)-
(15/5) Pojďme, stvořme člověka podle obrazu boha a podle naší podoby, aby se nám jeho obraz stal světlem.
(15/5)-
(15/6) A stvořili společně skrze mocnosti, podle znamení která jim byla dána.
(15/6)-
(15/9) A každá z mocností naznačila v typu obraz, který viděla ve své psychičnosti (psychické oblasti).
(15/9)-
(15/11) Stvořil podstatu podle podoby prvního Dokonalého Člověka. A řekli:
(15/11)-
(15/13) Nazvěme ho 'Adam', aby se nám jeho jméno stalo mocí světla.
(15/13)-
(15/14) A mocnosti začaly:
(15/14)-
(15/15) První, Dobrota, stvořila psychickou kost.
(15/15)-
(15/16) Druhá, Pronoia, stvořila psychickou šlachu.
(15/16)-
(15/18) Třetí, Božství, stvořila psychické maso.
(15/18)-
(15/19) Čtvrtá je Panství. Stvořila psychický morek.
(15/19)-
(15/20) Pátá je Království. Stvořila psychickou krev.
(15/20)-
(15/22) Šestá je Závist. Stvořila psychickou kůži.
(15/22)-
(15/23) Sedmá je Moudrost. Stvořila psychické ochlupení.
(15/23)-
(15/26) Postavilo se k němu množství andělů. Přijali od mocností sedm podstat psychična.
(15/26)-
(15/29) Aby stvořili jednotu údů a jednotu částí a soudržné uspořádání každého údu.
(15/29)-
(15/30) První začal tvořit hlavu, ten jenž je Rafao.
(15/30)-
(15/31) Abron vytvořil temeno
1.
(15/31)-
(15/32) Meniggestroeth vytvořil mozek.
(15/32)-
(15/33) Asterechmen pravé oko.
(15/33) Thaspomocham levé oko.
(15/33b)-
(15/34) Ieronymos pravé ucho.
(15/34)-(15/35) Bissum levé ucho.
(15/35b) Akioreim nos.
(16/1) Banen-Efrum rty.
(16/1b)-(16/2) Amen zuby.
(16/2b) Ibikan zub (?).
(16/2c)-
(16/3) Basiliademe aristmion (?).
(16/3) Achchan 'stafyle' (?).
(16/3b)-(16/4) Adaban krk.
(16/4b) Chaaman sfontylos (?).
(16/5) Dearcho jícen.
(16/5b)-
(16/6) Tebar levé rameno.
(16/6)-
(16/7) Mniarchon levé koleno.
(16/7) Abitrion pravé ???.
(16/7b)-
(16/8) Euanthen levé ???.
(16/8)-(16/9) Krys pravou ruku.
(16/9b) Belyai levou ruku.
(16/9c)-
(16/10) Treneu prsty pravé ruky.
(16/10)-
(16/11) Balbel prsty pravé ruky.
(16/11)-
(16/12) Krima nehty rukou.
(16/12) Astrops pravý prs (?).
(16/13) Barrof levý prs (?).
(16/13b)-
(16/14) Baum pravý ???.
(16/14) Ararim levý ???.
(16/14b)-
(16/15) Arech břicho.
(16/15) Fthaue ???.
(16/15b)-
(16/16) Senafim ???.
(16/16)-
(16/17) Arachetopi pravé žebro.
(16/17) Zabedo levé žebro.
(16/18) Barias levou část beder.
(16/18b)-
(16/19) Abenlenarchei morek.
(16/19) Chnumeninorin kosti.
(16/20) Gesole žaludek.
(16/20b)-
(16/21) Agromauma srdce.
(16/21) Bano plíce.
(16/21b)-
(16/22) Sostrapal játra.
(16/22) Anesimalar slezinu.
(16/22b)-
(16/23) Thopithro varlata.
(16/23) Biblo ledviny.
(16/24) Roeror šlachy.
(16/24b)-
(16/25) Tafreo horní část těla (?).
(16/25) Ipuspoboba žíly.
(16/26) Binebori tepny.
(16/26b)-(16/27) Atoimenpsefei - nevyjmenovaní
1 - jejich jsou dýchání
2, která jsou ve všech údech.
(16/28) Entholleia veškeré maso.
(16/28b)-
(16/29) Beduk pravý ???.
(16/29) Arabei levý ???.
(16/30) Eilo ???.
(16/30b) Sorma ???.
(16/30c)-
(16/31) Gormakaiochlabar
1 pravé stehno.
(16/31)-
(16/32) Nebrith levé stehno.
(16/32)-
(16/33) Pserem ledviny (?) pravé nohy.
(16/33)-
(16/34) Asaklas levou ledvinu.
(16/34) Ormaoth pravý ???.
(16/35) Emenyn levý ???.
(16/35b)-
(17/1) Knyx pravou holeň.
(17/1) Typelo levou holeň.
(17/2) Achiel pravé koleno.
(17/2b)-
(17/3) Fneme levé koleno.
(17/3)-
(17/4) Fiutrom pravou nohu.
(17/4) Boabel její prsty.
(17/4b)-
(17/5) Trachun levou nohu.
(17/5) Fikna její prsty.
(17/6) Miamai nehty nohou.
(17/6b)-
(17/8) Labernium, ti kteří byli ustanoveni nad nimi všemi, je:
(17/8)-(17/9) Zathoth, Armas, Kalila, Jabel - ti kteří částečně působí v údech.
(17/10) Hlava - Diolimodraza.
(17/10b)-
(17/11) Šlachy - Iammeax.
(17/11) Pravé rameno - Iakuib.
(17/11b)-
(17/12) Levé rameno - Uerton.
(17/12)-
(17/13) Pravá ruka - Udidi.
(17/13) Levá - Arbao.
(17/13b)-
(17/14) Prsty pravé ruky - Lampno.
(17/14)-
(17/15) Prsty levé ruky - Leekafar.
(17/15) Pravý prs (?) - Barbar.
(17/15b)-
(17/16) Levý prs (?) - Imae.
(17/16)-
(17/17) ??? srdce - Pisandraptes.
(17/17) Pravý ??? - Koade.
(17/17b)-
(17/18) Levý ??? - Odeor.
(17/18) Pravé žebro - Asfixix.
(17/18b)-
(17/19) Levé žebro - Synogchuta.
(17/19) Břicho - Arouf.
(17/20) Pohlaví - Sabalo.
(17/20b)-
(17/21) Pravé stehno - Charcharb.
(17/21) Levé stehno - Chthaon.
(17/22) Všechny genitálie (?) - Bathinoth.
(17/22b)-
(17/23) Pravý ??? - Chux.
(17/23) Levý ??? - Charcha.
(17/24) Pravá holeň - Aroer.
(17/24b)-
(17/25) Levá holeň - Toechtha.
(17/25) Pravé koleno - Aol.
(17/25b)-
(17/26) Levé koleno - Charaner.
(17/26)-
(17/27) Pravá noha - Bastan.
(17/27) Její prsty - Archentechtha.
(17/27b)-
(17/28) Levá noha - Marephnunth.
(17/28)-
(17/29) Její prsty - Abrana.
(17/29)-
(17/32) Sedm převládalo nad nimi všemi: Michael, Uriel, Asmenedas, Safasa,Toel, Armuriam, Richram, Amiorps.
(17/32)-
(17/33) A ti nad smysly - Archendekata.
(17/33)-
(17/34) A ten kdo je nad analempsis (?) - Deitharbathas.
(17/34)-
(17/35) A ten který je nad představivostí - Umma.
(17/35)-
(18/1) A ten který je nad jednotou (?) - Achiaram.
(18/1)-
(18/2) A ten kdo je nad celým chodem (?) - Riaramnacho.
(18/2)-
(18/5) Zdroj démonů kteří jsou v celém těle se rozvrhuje do čtyř: horko,chlad, chlad
1 (?), suchost.
(18/5)-
(18/6) Matka jich všech je látka.
(18/6)-
(18/7) Ten který je pánem nad horkem - Floxora.
(18/7)-
(18/8) Ten který je pánem nad chladem - Ororrothos.
(18/8)-
(18/9) Ten který se stal pánem nad suchem - Erimacho.
(18/9)-
(18/10) Ten který se stal pánem nad chladem
1 - Athuro.
(18/10)-
(18/13) Matka jich všech určila jejich střed
1 - Onorthochrasaei - jsa sama neohraničená a smísila se s nimi všemi.
(18/13)-
(18/14) A ta je skutečná hmota, neboť jsou od ní živeni.
(18/14)-
(18/15) Čtyři velitelé démonů:
(18/15)-
(18/16) Efememfi náleží slasti.
(18/16) Ioko náleží žádosti.
(18/17) Nenentofni náleží smutku.
(18/17b)-
(18/18) Blaomen náleží strachu.
(18/18)-
(18/19) Matka jich všech - Esthen Sisuch Epiptoe.
(18/19)-
(18/20) Z těchto čtyř démonů nastala utrpení.
(18/20)-
(18/24) Ze smutku: zášť, závist, smutek, trápení, nike (?), nekajícnost, starost, zármutek a ostatní.
(18/24)-
(18/26) Ze slasti nastávají mnohé špatnosti, prázdná pýcha a jim podobné [věci].
(18/26)-(18/29) Z žádosti: hněv, zloba, hořkost, hořká láska, nenasytnost a jim podobné [věci].
(18/30)-
(18/31) Ze strachu: děs, prosba, boj, hanba.
(18/31)-
(18/33) Toto všechno je jak
1 užitečné tak škodlivé.
(18/33)-(18/35) Ennoia jejich pravdy je Anaro, která je hlavou hylické duše,
(19/1)-
(19/2) neboť je s Esthesis 7 Uch Epiptoe.
(19/2)-
(19/3) Toto je počet andělů: dohromady činí tři sta šedesát pět.
(19/3)-
(19/6) Všichni jej stvořili, až dokud jimi nebyl dokončen - úd po údu, psychické i hylické tělo.
(19/6)-
(19/8) Neboť jsou i jiná kromě zbylých
1 utrpení, která jsem ti neřekl.
(19/8)-
(19/10) Jestli je chceš poznat, jsou zapsány v Zoroasterově knize.
(19/10)-(19/12) Stvořili všichni andělé i démoni, dokud nebylo uspořádáno psychické tělo.
(19/13)-
(19/15) A celé jejich dílo se stalo po dlouhou dobu nečinným a bez pohybu.
(19/15)-
(19/17) Když matka chtěla vzít moc, kterou dala prvnímu archónu,
(19/17)-
(19/18) požádala Matko-Otce všeho, [jenž je] velkého milosrdenství.
(19/18)-
(19/21) Poslal ze svatého rozhodnutí pět světel na místo andělů Protarchona.
(19/21)-
(19/23) Promluvili k němu tak, aby vynesli moc matky. Řekli Jaldabaothovi:
(19/23)-
(19/25) "Dýchni do jeho tváře ze svého ducha a jeho tělo vstane."
(19/25)-
(19/28) A dýchl do něj svým duchem, což je moc jeho matky. Nepoznal, že je v nevědomosti.
(19/28)-(19/30) A moc matky vstoupila od Jaldabaotha do psychického těla,
(19/31)-
(19/32) které stvořili podle podoby toho, jenž je od počátku.
(19/32)-
(19/33) Tělo se pohnulo a zesílilo a začalo zářit.
(19/33)-
(20/2) A v tu chvíli mu začaly závidět ostatní mocnosti, neboť z nich všech nastal -
(20/2)-
(20/5) a dali svou sílu člověku a jeho moudrost se stala silnější než těch co ho stvořili a prvního archóna.
(20/5)-
(20/7) když viděli, že je světlem a smýšlí lépe než oni a je prost špatnosti,
(20/7)-
(20/9) vzali jej a dali do dolní části veškeré látky.
(20/9)-(20/12) Požehnaný Matko-Otec, konatel dobra a soucítící, se slitoval nad mocí matky, která byla vzata od Protarchóna -
(20/13)-
(20/14) a také protože získali moc nad tělem psychickým a vnímatelným -
(20/14)-
(20/17) a poslal ze svého ducha konajícího dobro a který je mnohého milosrdenství pomocníka Adamovi.
(20/17)-
(20/19) Epinoiu světla, která pochází z něj, nazvaná Zoe
1.
(20/19)-
(20/20) Tu, která pomáhá celému stvořeni, spolupracující s ním
(20/20)-
(20/21) a přenášející jej do jeho Pleromy.
(20/21)-
(20/24) A učící jeho potomstvo o jeho sestupu a učící jej (potomstvo) o stezce výstupu,
(20/24)-
(20/26) cestě, kterou sestoupil - a Epinoie světla skryté v Adamovi,
(20/26)-
(20/28) aby [to] archóni nepoznali a Epinoia se stala odstraněním chyby matky.
(20/28)-
(20/30) A člověk se zjevil kvůli stínu světla který byl v něm.
(20/30)-(20/31) A jeho mysl se povýšila nad všechny co jej stvořili.
(20/32)-
(20/33) Když se zahleděli vzhůru a spatřili, že jeho mysl je vznešená,
(20/33)-
(20/35) učinili poradu s celou [sférou] archónů i andělů.
(20/35)-
(21/2) Vzali oheň, zemi, vodu a smísili je dohromady s čtyřmi ohnivými (?) větry.
(21/2)-
(21/4) A spoutali je dohromady a stvořili velké zneklidnění.
(21/4)-(21/6) A uzavřeli ho do stínu smrti, aby [jej] stvořili znovu ze země, vody a ohně -
(21/7)-
(21/8) a ducha, který je z látky, jenž je nevědomost temnoty -
(21/8)-(21/10) a žádosti a jejich odlišného ducha, který je jeskyní ztvárnění těla,
(21/11)-
(21/12) ten, který lupiči oblékli člověku, pouto zapomnění
1.
(21/12)-
(21/13) A ten se stal člověkem smrtelným.
1.
(21/13)-
(21/14) Ten, který první
1 sestoupil, a první oddělení.
(21/14)-
(21/16) Epinoia světla, která byla v něm, ona je ta, která, probouzela jeho mysl.
(21/16)-
(21/19) A archóni ho vzali a umístili v ráji. Řekli mu:
(21/19) ?-> "Jez!" což znamená 'v odpočinku (ráji)' <-?
1(21/19b)-
(21/21) Neboť jejich pochoutka je hořkost
1, jejich krása je bezzákonnost.
(21/21)-
(21/22) Jejich pochoutka je klam, jejich strom je bezbožnost.
(21/22)-
(21/23) Jejich plod je neočistitelný (?) jed.
(21/23)-
(21/26) A jejich slib je smrt, strom jejich života, který umístili do středu ráje.
(21/26)-
(21/27) Já však vás poučím o tom, jaké je mystérium jejich života,
(21/27)-
(21/29) jež je jejich rozhodnutí, které společně učinili.
(21/29)-
(21/31) Který je podoba jejich ducha, jehož kořen je hořkost a jeho větve smrt.
(21/31)-
(21/33) Jeho stín je nenávist, a klam je to, co je v jeho listech.
(21/33)-
(21/34) A jeho květ je pomazání zlem a jeho plod je smrt.
(21/34)-
(21/36) A žádost je jeho sémě, vyrůstající z temnoty.
(21/36)-(22/2) Ti kdo z něj ochutnají, jejich místo přebývání je podsvětí a temnota je jejich místem odpočinku.
(22/3)-
(22/6) Který je jimi nazýván 'strom poznání dobra a zla' - jenž je Epinoia světla - před nímž ustali
1 (?),
(22/6)-
(22/9) aby neviděl nahoru do jeho Pleromy a poznal nahotu jeho ohyzdnosti.
(22/9) Já však jsem je napřímil
1 (?) aby jedli."
(22/9b)-
(22/11) A řekl jsem spasiteli: "Nebyl snad had ten, kdo poučil Adama aby jedl?"
(22/11)-
(22/12) Spasitel se zasmál a řekl:
(22/12)-
(22/15) "Had je poučil aby jedli ze ?-> zla, setby žádosti záhuby <-?, aby se mu stal prospěšným.
(22/15)-
(22/17) A poznal, že se mu stal neposlušným kvůli světle Epinoiy, která byla v něm,
(22/17)-
(22/18) která jej učinila přímým v jeho mysli více než byl první archón.
(22/18)-
(22/21) A zachtělo se mu z něj vynést moc, kterou mu předal a přivedl na Adama spánek."
(22/21)-
(22/22) A řekl jsem spasiteli: "Co je spánek?"
(22/22)-
(22/24) On řekl: "Není takové co Mojžíš napsal, a co jsi uslyšel. Neboť řekl ve své první knize:
(22/24)-
(22/26) 'A uložil jej' - ale v jeho vnímání. Neboť skrze proroka také řekl:
(22/26)-
(22/28) "Učiním jejich srdce těžká aby nevnímali ani neviděli."
(22/28)-
(22/30) Tehdy se v něm Epinoia světla skryla a Protarchon ji chtěl vynést z jeho žebra.
(22/30)-(22/31) Epinoia světla je však nezachytitelná.
(22/32)-
(22/34) Temnota ji pronásledovala a nedostihla jí. A vynesl z něj část jeho moci.
(22/34)-
(22/36) A stvořil další výtvor v ženském tvaru, podle podoby Epinoiy, která se mu zjevila.
(22/36)-(23/2) A vnesl část, kterou vzal z moci člověka do ztvárnění ženství.
(23/3)-
(23/4) A ne tak jak řekl Mojžíš: 'jeho žebra'.
(23/4)-(23/7) A pohlédl na ženu vedle něj. Náhle se zjevila Epinoia světla, když odhalila závoj který přikrýval jeho mysl.
(23/8)-
(23/9) A vystřízlivěl z opilství temnoty, poznal svou podobu a řekl:
(23/9)-
(23/11) "Toto je nyní kost z mých kostí a maso z mého masa."
(23/11)-
(23/14) Proto člověk opustí svého otce a svou matku a připojí se ke své ženě a stanou se z dvou jedním tělem.
(23/14)-(23/16) Neboť mu bude poslán jeho spolu-dvojník a opustí svého otce a svou matku.
(23/17)-
(23/18) (text se omylem opakuje)
(23/18)-
(23/20) (text se omylem opakuje)
(23/20)-(23/22) Naše sestra Sofie, ta, která vyšla z nevinnosti, aby odstranila svoji chybu.
(23/23)-
(23/26) Proto je Pronoiou nebeské autokracie nazývána Zoe - což je 'Matka živých' - a skrze ní okusili dokonalé poznání.
(23/26)-
(23/30) Já jsem zjevil podobu orla na stromu poznání, jež je Epinoia [pocházející] z Pronoiy čistého světla,
(23/30)-
(23/31) abych je poučil a probudil je z hlubiny spánku,
(23/31)-
(23/33) neboť se pádem stali dvěma a poznali svou nahotu.
(23/33)-
(23/35) Zjevila se jim Epinoia, jsoucí světlem a probouzející jejich mysli.
(23/35)-
(23/37) Když Jaldabaoth poznal že se od něj oddělili, proklel svou zemi.
(23/37)-
(24/2) Nalezl ženu připravující se pro svého muže.
(24/2)-
(24/4) Byl jejím pánem, i když neznal mystérium, které nastalo ze svatého rozhodnutí.
(24/4)-
(24/6) Oni však dostali strach jej obvinit. A zjevil svého anděla své nevědomosti, která byla v něm.
(24/6)-
(24/8) A vyhnal je z ráje a oblékl jim černou temnotu.
(24/8)-
(24/10) A Protarchon pohlédl na pannu, která stála s Adamem
(24/10)-(24/11) a [spatřil], že se z ní zjevila Epinoia světla života.
(24/12)-
(24/13) A Jaldabaoth se naplnil nevědomostí.
(24/13)-
(24/14) Když [to] tedy Pronoia všeho poznala, poslala takovéto
1 ... (?)
(24/14)-
(24/16) A uchvátili Zoe od Evy a Protarchon ji poskvrnil.
(24/16)-
(24/18) A zplodil z ní dva syny, prvního a druhého, Elohim a Iaue.
(24/18)-
(24/19) Eloim je tváře medvědí, Iaue je tváře kočičí.
(24/19)-
(24/20) Jeden je spravedlivý a jeden je nespravedlivý.
(24/20)-
(24/22) Iaua ustanovil nad ohněm a větrem.
(24/22)-
(24/24) Eloima ustanovil nad vodou a zemí.
(24/24)-
(24/25) Tyto nazval jmény 'Kain' a 'Abel',
(24/25)-
(24/26) hledící na svou ničemnost až do dneška.
(24/26)-
(24/29) A společenství
1 od Protarchona přetrvalo a zasel sémě žádosti mezi to patřící Adamovi.
(24/29)-(24/30) Dal vzejít skrze společenství generaci tělesných podob
(24/31)-
(24/32) a doplnil
1 je ze svého odlišného ducha.
(24/32)-
(24/34) Archón ty dva
1 ustanovil nad vládami, aby vládli nad jeskyní.
(24/34)-
(25/1) Když Adam poznal podobu své skutečné Prognosis, zplodil podobu Syna Člověka.
(25/1)-
(25/2) Nazval jej Seth, tak jako [bylo nazváno] zrození v aionech.
(25/2)-
(25/4) Stejně tak i matka poslala dolů svého ducha, podobu která ji zpodobňuje
(25/4)-
(25/7) a protějšek té v Pleromě, aby připravila místo k přebývání aionu, který byl sražen dolů.
(25/7)-
(25/9) A napojil je vodou zapomnění od Protarchona, aby nepoznali, jaké [je místo] odkud jsou.
(25/9)-
(25/11) A takovýmto způsobem vešlo v bytí sémě dočasné, sloužící,
(25/11)-
(25/14) aby, když by duch sestoupil ze svatých aionů, je napravil a vyléčil z chyby.
(25/14)-
(25/16) Aby se celá Pleroma stala svatou a bezchybnou."
(25/16)-
(25/18) A řekl jsem spasiteli: "Pane, všechny duše budou spaseny do čistého světla?"
(25/18)-
(25/20) Odpověděl a řekl mi: "Velké jsou naše věci, které vstoupily do tvojí mysli.
(25/20)-
(25/23) Je těžké je odhalit malým
1, pouze těm kdo jsou z nepohnutelného rodu.
(25/23)-
(25/25) Ti, na které sestoupí duch života a budou s mocí, budou spaseni
(25/25)-(25/28) a stanou se dokonalými a stanou se hodnými velikosti a na tom místě se očistí od každého zla a trápení špatnosti -
(25/29)-
(25/30) zatímco se nebudou starat o nic kromě neporušitelnosti samotné,
(25/30)-
(25/33) prodlévající od této chvíle bez hněvu, zášti, závisti, žádosti a nenasytnosti všeho
1.
(25/33)-
(25/35) a budou neovládnuti čímkoli kromě samotné podstaty těla, které nosí,
(25/35)-
(26/1) vyhlížející čas, kdy mají být navštíveni
(26/1)-
(26/3) těmi kdo je vezmou - a takto jsou hodni neporušitelného věčného života a vyvolení,
(26/3)-
(26/5) vše přetrvávající, vše snášejíci (?),
(26/5)-
(26/7) aby učinili dobro dokonalým a zdědili věčný život."
(26/7)-
(26/9) Řekl jsem mu: "Pane, duše které neučinily tyto skutky,
(26/9)-
(26/12) ty, na které sestoupila moc ducha života (...)" "(...) duch, budou zcela spaseny a tyto budou přeměněny,
(26/12)-(26/13) neboť moc sestoupí na každého člověka.
(26/14)-
(26/16) Bez ní nikdo nemůže stát. Po jejich zrozeni, tehdy když by se zmnožil duch života.
(26/16)-(26/19) A přichází moc a posiluje onu duši a nic ji nemůže svést skutky ničemnosti.
(26/20)-
(26/22) Ty však, na které přichází duch odlišný, jsou jím zavedeny a bloudí."
(26/22)-
(26/25) Já jsem řekl: "Pane, duše těchto, když by vyšly ze svého těla
1, kam půjdou?"
(26/25)-
(26/26) On se zasmál a řekl mi:
(26/26)-
(26/29) "Duše, ve které se moc vzmůže proti pohrdanému duchu, ta je silná a běží ven z ničemnosti
(26/29)-
(26/31) a skrze navštívení neporušitelnosti bývá spasena
(26/31)-
(26/32) a je brána vzhůru do aionického odpočinutí."
(26/32)-
(26/35) Já jsem řekl: "Pane, a ti kteří nevědí komu náleží, jejich duše budou kde?"
(26/35)-
(27/2) A řekl mi: "V těchto se pohrdaný duch zmnožil a způsobil jejich zbloudění a duše bývá zatěžkána
(27/2)-
(27/4) a zavléká ji do skutků ničemnosti a svrhuje ji do zapomnění -
(27/4)-
(27/6) a poté co vyjde, je dávána mocnostem, těm které nastaly z archóna
(27/6)-
(27/8) a je spoutávána řetězy a vrhána do vězení.
(27/8)-
(27/10) A vracejí se s ní, dokud se neprobudí ze spánku a nepřijme poznání -
(27/10)-
(27/11) a když by se takto stala dokonalou, bývá spasena."
(27/11)-
(27/14) Já jsem řekl: "Pane, a jak se duše zmenšila a oddělila do přirozenosti své matky nebo do člověka?"
(27/14)-
(27/16) Tehdy se zaradoval, když jsem se ho na to zeptal, a řekl mi:
(27/16)-
(27/19) "Vskutku jsi požehnaný, neboť jsi porozuměl. Ona duše je dávána k jiné, ve které je duch života,
(27/19)-
(27/21) té, která je skrze něj spasena a není vrhána do dalšího těla."
(27/21)-
(27/24) A řekl jsem: "Pane, a pak ti kdo poznali, ale odvrátili se, kam půjdou jejich duše?"
(27/24)-
(27/27) Tehdy mi řekl: "[Je] místo, na které přijdou andělé chudoby. Budou vzaty na toto místo, místo ve kterém není pokání.
(27/27)-
(27/31) A budou střeženy do dne, ve kterém budou mučeni ti, kdo vyslovili rouhání proti duchu a budou trestání věčným trestem."
(27/31)-
(27/33) Já jsem řekl: "Pane, odkud přišel pohrdaný duch?"
(27/33)-
(28/1) Tehdy mi řekl: "Matko-Otec, jenž je mnohého milosrdenství, duch svatý ve všech podobách, soucitný, jenž s vámí soucítí
1,
(28/1)-
(28/2) jenž je Epinoia Pronoiy světla.
(28/2)-
(28/5) A vzbudil potomstvo dokonalého rodu i jeho mysl a věčné světlo člověka.
(28/5)-
(28/9) Když první archón poznal, že jej převýšili výškou, a smýšlí jinak než on, zachtělo se mu zmocnit se jejich myšlení -
(28/9)-
(28/11) jsa nevědomý, že jej převyšují myšlením a nebude schopen se jich zmocnit -
(28/11)-
(28/15) učinil poradu se svými mocnostmi - které jsou jeho moci - a zcizoložili společně se Sofií a zplodili ze sebe ránu
1 osudu.
(28/15)-
(28/17) Což je konec
1 změněného řetězu a je [takového] způsobu, že se [v něm] vzájemně vyměňují.
(28/17)-
(28/21) A je pevnější a silnější než ten, který spojili bozi, andělé, démoni a všechny rody až do dnešního dne,
(28/21)-
(28/22) neboť z tohoto osudu se zjevila každá bezbožnost
(28/22)-
(28/26) a násilí a rouhání, pouto zapomnění a nevědomost a každé těžké přikázání a težký hřích a velké strachy.
(28/26)-(28/29) A toto je způsob, kterým bylo celé stvoření učiněno slepým aby nikdo z nich nepoznali boha, který je nad nimi
1. A kvůli poutu zapomnění
(28/30)-
(28/32) se jejich hříchy skryly. Neboť spoutali míry, časy a období, jsa pánem nade vším.
(28/32)-
(28/34) A litoval všech věcí, které se skrze něj staly.
(28/34)-
(29/1) Opět se rozhodl přinést potopu na lidské stoření.
(29/1)-
(29/4) Velikost světla Pronoiy však poučila Noe. Zvěstoval všemu potomstvu -
(29/4) což jsou 'lidští synové'.
(29/4b)-
(29/6) A ti kdo mu byli cizí, jej neposlechli.
(29/6)-
(29/10) Ne tak, jak řekl Mojžíš: 'skryli se v arše' ale 'skryli se na místě' - nejen Noe ale i mnoho jiných lidí z nepohnutelného rodu.
(29/10)-
(29/14) Vešli dovnitř do místa, skryli se v oblaku světla a poznal svou samovládu (?) a byla s ním ta náležející světlu, kterým jim svítila,
(29/14)-(29/15) protože na celou zem přinesl temnotu.
(29/16) A poradil se se svými mocnostmi.
(29/17)-
(29/19) Poslal své anděly k dcerám lidí, aby si z nich vybrali
(29/19)-
(29/21) a vzbudili potomstvo pro svůj odpočinek. A kterého napoprvé
1 nedosáhli.
(29/21)-
(29/23) Když tedy neuspěli, znovu se společně shromáždili a znovu se společně poradili.
(29/23)-
(29/25) Stvořili pohrdaného ducha v podobě ducha který sestoupil,
(29/25)-
(29/28) takže z něj poskvrnit duše (?). A andělé se podobou změnili podle podoby jejich protějšku
1,
(29/28)-
(29/30) naplnivše je duchem temnoty, kterého pro ně namíchaly, a špatností.
(29/30)-
(29/33) Přinesli zlato, stříbro, dar (?), měď, železo, kov (?) a všechny jim podobné druhy
(29/33)-
(29/34) a zavlekli člověka do velkých nesnází,
(29/34)-
(30/2) za kterými se vydali, zavádějící je mnoha bludy.
(30/2)-
(30/4) Zestárli, jsa bez odpočinku. Zemřeli, nenašli žádnou pravdu a nepoznali boha pravdy.
(30/4)-
(30/7) A toto je způsob, jakým bylo všechno stvoření učiněno věčným otrokem - od založení kosmu až po nynějšek.
(30/7)-(30/9) A vzali si ženy a z temnoty zplodili děti podle podoby jejich ducha a uzavřeli svá srdce
(30/10)-
(30/11) a zatvrdili je tvrdostí pohrdaného ducha až po dnešek.
(30/11)-(30/12) Já jsem dokonalá Pronoia všeho.
(30/13)-(30/14) Změnil jsem se ve své potomstvo, neboť jsem byl první, chodící po všech cestách.
(30/15)-
(30/16) Neboť já jsem bohatství světla. Já jsem vzpomínka
1 na Pleromu.
(30/16)-
(30/19) Prošel jsem se po rozlehlosti
1 temnoty a snesl jsem to, dokud jsem nevešel do středu vězení
(30/19)-
(30/21) a základy chaosu se pohnuly. A já jsem se jim skryl kvůli jejich špatnosti a nepoznali mne.
(30/21)-
(30/24) Opět jsem se vrátil dovnitř podruhé a prošel jsem (?). vyšel jsem od těch, co patří světlu,
(30/24) jenž jsem já, vzpomínka
1 na Pronoiu.
(30/25)-
(30/27) Vešel jsem do středu temnoty a nitra podsvětí, navracející se ke své úloze (?).
(30/27)-(30/29) A základy chaosu se pohnuly, aby spadly na ty co jsou v chaosu a byli zničeni.
(30/30)-
(30/32) A opět jsem odešel vzhůru ke svému kořeni světla, aby nebyli zničeni než přijde čas.
(30/32)-
(30/34) Ještě potřetí jsem prošel (?), jenž jsem já, světlo jsoucí ve světle.
(30/34)-
(31/1) Já jsem připomenutí Pronoiy, jenž (?) vejdu do středu temnoty a nitra podsvětí.
(31/1)-(31/2) Naplnil jsem svou tvář ve světle dovršení
1 jejich aionu
(31/3)-
(31/4) a vešel jsem do středu jejich vězení, které je vězení-tělo."
(31/4)-
(31/6) A řekl jsem: "Kdo slyší, vstaň z težkého spánku."
(31/6)-
(31/8) A zaplakal a vylil težké slzy, setřel je ze sebe
(31/8)-
(31/10) a řekl: "Kdo je ten, který volá mé jméno a odkud mi přišla tato naděje, jsa v řetězech vězení?"
(31/10)-
(31/13) A řekl jsem: "Já jsem Pronoia čistého světla. Já jsem mysl panenského ducha.
(31/13)-
(31/14) [Ty] jenž ses napřímil vzhůru ke slavnému místu, povstaň
(31/14)-
(31/16) a vzpomeň si že jsi ten, kdo uslyšel a připoj se k svému kořeni, který jsem já, milosrdný.
(31/16)-(31/19) A posilni se proti andělům chudoby a démonům chaosu a všemi kdo tě zapletli
(31/20)-
(31/22) a probuď se
1 z těžkého spánku a z ??? nitra podsvětí.
(31/22)-
(31/24) A pozvedl jsem jej a zapečetil jej světlem vody
1, pěti pečetěmi,
(31/24)-
(31/25) aby jej smrt nepřemohla od té chvíle.
(31/25)-
(31/28) A hle, nyní vystoupím do dokonalého aionu. Učinil jsem úplnými všechny věci ve tvých uších.
(31/28)-(31/30) Já jsem ti řekl každou věc, abys je zapsal a tajně dal svým spolu-duchům,
(31/31)-
(31/32) neboť toto je mystérium nepohnutelného rodu."
(31/32)-
(31/34) A spasitel mu dal tyto [věci], aby je zapsal a pevně střežil.
(31/34)-
(32/1) A řekl mu: "Prokletý je každý, kdo prodá tyto [věci] za nějaký dar, ať už za misku jídla, nebo nápoj, nebo oděv, nebo jinou věc tohoto druhu."
(32/1)-(32/3) A dal mu tyto [věci] skrze tajemství a stal se před ním náhle nezjevným.
(32/4)-(32/5) A přišel ke svým spolu-učedníkům a oznámil jim [věci] které mu řekl spasitel.
(32/6) Ježíš Kristus. Amen.
(32/7)-(32/9) Apokryf podle Jana
